STRACH z prožití vlastní SMRTI při TERAPII

dotaz: "Dobrý den, ráda bych se regresní terapie zúčastnila, ale mám úplně panickou hrůzu z toho, že bych znovu prožívala svou vlastní smrt, jak to popisujete na svých stránkách. Tohle si opravdu nedovedu představit, že bych podstoupila. A přitom bych určitě měla co řešit."

Katka

Dobrý den, Katko,

     ve svém dotazu uvádíte, že byste ráda podstoupila regresi, ale nahání Vám hrůzu fakt, že byste při terapii zažila "svou" smrt. V prvé řadě je třeba si uvědomit, že cílem regresní terapie není pátrat po minulých životech a také není primárně jejím cílem, aby si klient zažíval nepříjemné pocity, spojené např. s tehdejší tragickou smrtí a umíráním. Tento proces, který se skutečně často v regresích ukazuje (není to však vždy pravidlem!), bych spíše označil jako cestu nebo prostředek k tomu, jak zbavit klienta jeho současných problémů. A takto by jej měl klient také chápat. Nic víc, nic míň. Není jediný důvod, aby se klient později po terapii s postavou, která v minulém životě zažívala trauma, jakkoli ztotožňoval. A to i přesto, že při sezení má intenzívní pocit, že je právě on tím dotyčným, a že sám vše prožívá. Svůj tzv. minulý život proto vnímejte jako minulost, jako něco, co se již stalo a co také vlastně dobře dopadlo. Důkazem toho je Vaše dnešní další nová existence. Pocity, které zažívá klient při procházení nalezené traumatické události, rozhodně nedosahují takové intenzity jako v tehdejším reálu. I případné vnímané tělesné projevy jsou spíše náznakem dřívější skutečné bolesti. Klientovi nic osobně při sezení nehrozí a tento fakt si také klient stále uvědomuje. Je si plně vědom času a prostoru, kde se nachází, ví, že je na terapii a že jej terapeut celým procesem provází. Klient sám vnímá rozdíly mezi jednotlivými opakovanými průchody traumatickou událostí, a s každým tímto novým průchodem také cítí, jak se trauma uvolňuje. Klient není v hypnóze a má vše plně pod kontrolou. Prožitý minulý život, jehož malá část se v terapii zvědomí, je jen pouhým střípkem z toho, co duše za celou svou existenci prožila a ještě prožije. Mění se role, střídají se i pohlaví, a to vše proto, abychom okusili život ze všech možných úhlů pohledu.

     Budete-li mít v terapeutickém křesle pocit, že Vás právě zrovna upalují nebo věší na strom, tak to bude pro vyřešení daného problému jedině přínosné. Bude to známkou toho, že terapeutický proces probíhá správně, a je tudíž velká šance, že se zbavíte problému, který Vás trápil třeba celý život. Máte-li však i po přečtení těchto řádků stále pocit, že byste to "nedala", navrhnul bych Vám, abychom v první řadě v regresi zpracovali strach právě z toho, že byste znovu prožívala svou vlastní smrt.

Níže uveřejňuji komentáře (z facebooku Regresní terapie Svitavy) k odpovědi Katce od mých klientů, kteří regresní terapii již podstoupili:

"Katko, z vlastní zkušenosti mohu říct, že když jste "v tom", tak to není tak hrozné, jak když čtete zážitky na webovkách. Vážně. A Davida Bulvu můžu jako terapeuta jen doporučit, dokázal ze mě dostat naprosto neuvěřitelné věci a samozřejmě, v neposlední řadě, i pomohl s problémem."

"Taky bych ráda za sebe řekla, že průchod minulými životy i jejich koncem pro mě nebyl nijak traumatizující. Zažila jsem si v terapeutickém křesle několik mých minulých životů. Ale musím říct, že umírání a smrt samotná mě nijak nepoznamenaly. Bolest necítíte, ani strach. Jen víte, že tam ty pocity jsou přítomny. Po regresi vstávám z křesla a jdu klidně vařit, nebo koukat na TV. Dál nemám potřebu se tím zabývat."

pozn: tato klientka je zároveň mou manželkou, proto to vaření hned po vstanutí z terapeutického křesla :-)

"Musím souhlasit, je to zvláštní si takto "prožívat" smrt, ale není to nic hrozného...díky tomu jsem pochopila, že smrt je jako odhodit šaty a převléct se do jiných, opravdu není čeho se bát..."
 

David Bulva, regresní terapeut