Regresní terapie a „POSTULÁTY“

Zde si dovoluji uveřejnit komentář čtenářky, který připojila k článku REGRESNÍ TERAPIE a REINKARNACE na blogu Regresní terapie Svitavy. Reakci na něj najdete v následujícím článku.

komentář:
"O tom, jak snadno a rychle přijít k úrazu, na kole především, bych mohla napsat knihu. Nemají drobné a časté úrazy a neschopnost naučit se jakémukoliv sportu souvislost s dyslexií?"

     Ptáte se, zda nemají drobné a časté úrazy a neschopnost naučit se jakémukoliv sportu souvislost s dyslexií. Jak víme, dyslexie se nejčastěji projevuje problémem s učením se číst a následnými potížemi se čtením samotným. I sport, myšleno sportovní hry, mají svá pravidla, kterým je potřeba se nejdříve naučit. Stejně tak drobné a časté úrazy se vyskytují mnohdy při běžných činnostech, jimž je také potřeba se nejdříve naučit (krájení chleba, jízda na kole, chůze po schodech atd.). Jak možná víte, princip regresní terapie tkví v hledání příčiny problému v minulosti. Takže při sezení zaměřeném na dyslexii by se hledala událost, kdy dotyčná osoba měla problémy se čtením. Po časové stopě by terapeut klienta vracel dál do minulosti, až by se např. objevila událost, kdy je dotyčnému šest let, začíná chodit do školy a tam se učí číst. Ve škole dítě dostane úkol procvičovat doma čtení určitého článku. V tomto věku je zcela běžné, že s učením dítěti pomáhají rodiče. S naším fiktivním dítětem se obvykle učí maminka a nejsou s tím žádné problémy. Ale zrovna dnes maminka není doma a tatínkovi tedy nezbývá nic jiného, než aby ji zastoupil a s dítětem se tentokrát učil on. Jenže ten zdaleka nemá tolik trpělivosti, co maminka, a už při druhém čtení článku velmi nelibě nese, jak dítě čte pomalu a po slabikách a sem tam vynechá písmenko, a to přesto, že je to ve věku šesti let zcela běžné a normální. Navíc je také trochu prchlivý, a když při třetím čtení dítě zopakuje stejnou chybu ve stejném slově, tatínek zkrátka "vybouchne" a na dítě zakřičí: "Jestli takhle budeš pokračovat dál, tak se číst v životě nenaučíš!". A dítě zažije menší či větší psychický šok. Pokračuje sice ve čtení článku dál, ale je to stále stejné - není divu, teprve se číst učí. Jeho rodič, ta osoba, kterou dítě vnímá jako svého boha a toho, co vše ví a zná, však vyslovila, byť nevědomky, informaci, kterou si dítě vzalo za svou. Vždyť bůh - rodič má přeci vždycky pravdu (do určitého věku si to děti skutečně myslí a podle toho i jednají). Dítě ji přijalo a nevědomě se podle ní řídí třeba i celý svůj život, tj. celý život má pak problémy se čtením. Pomocí regrese lze tuto událost, při které byl vyřčen tzv. postulát, najít a zpracovat ji. Podobně může postulát vzniknout při sportu a může znít "jsi sportovní antitalent!". Nebo další postuláty - "jseš levej jak šavle" popř. "máš obě ruce levé" - při učení dítěte nějakým manuálním činnostem. Člověk je pak díky postulátu skutečně málo zručný a často se mu proto stávají drobné úrazy. Vrátím-li se tedy k dotazu paní Lenky, ano, drobné a časté úrazy a neschopnost naučit se jakémukoliv sportu, souvislost s dyslexií mohou mít. Ale také nemusí! Regresní terapeut vždy řeší problémy postupně a každá z uvedených potíží může mít i zcela jiný původ. I dyslexie samotná vůbec nemusí mít kořeny v postulátu. Technika regresní terapie však příčiny těchto potíží dokáže najít a zpracovat.

David Bulva, regresní terapeut